...

Pier Paolo Pasolini v České republice - Film

"Pagine corsare"

Pier Paolo Pasolini
Film
Režijní filmografie - Dokumentární
1 / 6

Pier Paolo Pasolini
(Narodil se 5. 3. 1922 v Boloňa, zemřel 2. 11. 1975 v Ostii u Říma, zavražděn)

Na univerzitě v Bologni absolvoval obor románské filologie. Od 1949 žil v Římě jako svobodný novinář, spisovatel a později také filmař. Svou novinářskou činnost zahájil na fejetonistické stránce deníku "Il Quotidiano", kde sledoval soustavně život mladých lidí ze sociálně zanedbaných městských čtvrtí. Současně se věnoval sbírání lidových písní a poezie, zahrnutých do několika kinižních antologií. 1955 vydal svůj první román Mládež života, 1959 sbírku básní ovlivněných starými francouzskými trubadúrskými písněmi Na památku Gramsciho a 1959 další román Zběsilý život, zfilmovaný o tři roky později Paolem Heuschem a Brunellem Rondim. Od r. 1955 začal pravidelně pracovat i ve filmu, nejprve jako mimořádně plodný scenárista filmu, věnovaných postavení mladých lidí v dnešní italské společnosti. Spolupracoval především s režisérem Maurem Bologninim, mj. na filmech Mladí manželé, Divoká noc, Podivný den a Krásný Antonio, 1961 debutoval jako režisér filmem Accattone, vyznamenaným v příštím roce na MFF v Karlových Varech. 1962 následoval další film ze života římské zlumpenproletarizované mládeže Mamma Roma s Annou Magnaniovou, a scenáristicky spolupracoval s debutujícím Bertoldem Bertoluccim na filmu La commare secca (Smrt kmotřička), 1962 režíroval jednu epizodu z filmu čtyř režisérů RoGoPaG nazvanou Tvaroh (La ricotta) o filmovém statistovi umírajícím hlady při natáčení scény ukřižování Krista, s Orsonem Wellesem v roli filmového režiséra, 1963 jednu ze dvou epizod polemického dokumentu o lidech naší doby La rabbia (Zuřivost); druhá epizoda byla dílem Giovanniho Guareschiho. Pak vytvořil samostatně s neprofesionálními herci anketový film o názorech mladých lidí na lásku Comizi d'amore (Hovory o lásce). 1964 získal Zvláštní cenu poroty na MFF v Benátkách za film Evangelium sv. Matouše (Il Vangelo secondo Matteo), který jako pokus o zobrazení života Krista z Pohledu marxistického autora vyvolá prudké polemiky v celém italském tisku. 1965 satiru o prolínání vlivů křesťanské morálky s tradicemi třídní společnosti Uccellacci e uccellini (Vrabci a dravci) s populárním komikem Totò, skládající se ze tří povídek, o sokolu, havranu a orlu. 1966 skeč Země viděná z Měsíce z povídkového filmu Le Streghe (Čarodějky) ve Silvanou Manganovou, 1967 skeč K čemu jsou oblaka? (Che cosa sono le nuvole?) z dalšího povídkového filmu Capriccio all'Italiana s Totò a Domenicem Modugnou, pak Oidipus král (Edipo re) s Franco Cittim, 1968 obraz mravního rozkladu milánské buržoazní rodiny Teorema s Manganovou, Massimem Girottim a Terencem Stampem, pak skeč Papírová květina z filmu Amore e rabbia (Láska a zuřivost) o římském hippie, který si vybavuje realitu rozvráceného světa, 1969 dokumentární snímek Appunti per un film sull'India (Připomínky k filmu o Indii), dále alegorický obraz Porcile (Prasečí chlívek), v němž se prolíná příběh hladového člověka na poušti, dohnaného až ke kanibalismu, s osudy mladého muže, který z protestu proti společnosti opouští blahobytný domov, s Pierrem Clementim a Jean-Pierrem Léaudem, a filmový přepis Euripidovy hry Medea s Marií Callasovou, 1970 umělecká supervize debutního filmu Sergia Cittiho Ostia s Laurentem Terzieffem a Cittim o příhodách dvou zlodějů, a režie renesanční komedie podle povídek z Boccacciova Dekameronu (Decameron) s neapolskými herci. 1971 zfilmoval epos Geoffreye Chaucera Canterburské povídky (I racconti di Canterbury), v nichž sám sehrál postavu Chaucera, 1973 na motivy erotických povídek ze starého Orientu Il fiore delle Mille e una notte (Kytice z Tisíce a jedné noci), s Cittim, 1975 Salò o le 120 giorni di Sodoma (Salo a 120 dnů Sodomy), evokace ovzduší z konce fašistické éry v Itálii.

1961 Accattone

Filmová podložka: Franco Citti (Vittorio Cataldi, přezdívat "Accattone"); Franca Pasut (Stella); Silvana Corsini (Maddalena); Paola Guidi (Ascenza); Adriana Asti (Amore); Romolo Orazi; Massimo Cacciafeste; Adriano Mazzelli; Francesco Orazi; Mario Guerani; Stefano D'Arrigo; Enrico Fioravanti; Nino Russo; Emanuele Di Bari; Franco Marucci; Carlo Sardoni; Adriana Moneta; Polidor; Sergio Citti; Elsa Morante. Gli amici di Accattone: Alfredo Leggi; Galeazzo Riccardi; Giovanni Orgitano; Giuseppe Ristagno; Leonardo Muraglia; Luciano Conti; Luciano Gonini; Mario Cipriani; Piero Morgia; Renato Capogna; Roberto Giovannoni; Roberto Scaringella; Silvio Citti; Edgardo Siroli; Renato Terra; Adele Cambria; Amerigo Bevilacqua; Dino Frondi; Franco Bevilacqua; Mario Castiglione; Sergio Fioravanti; Tommaso Nuovo; Umberto Bevilacqua.
Produkční firma: Arco Film (Alfredo Bini) / Cino Del Duca (Řím).
Doba: 116 minuty.

Accattone - Franco Citti

„Darmošlap“ Accattone (Franco Citti) žije na chudém římském předměstí z výdělku prostitutky Maddaleny, která se snaží uživit také manželku a děti svého předchozího pasáka Ciccia, jenž je toho času za mřížemi. Když Maddalenu ztluče parta Cicciových kamarádů a ona končí ve vězení za poskytnutí falešných informací, Accattone se rozhodne raději umřít hlady než se živit prací… „Nehrdinský hrdina“ prvního Pasoliniho autorského filmu Accattone (asistentem režie byl Bernardo Bertolucci) je obdobně špatný jako společnost, ve které žije – v podstatě však ne zcela svou vinou. 
Accattone, Annina e i suoi figli
Pasolini jeho osud nikterak „neřeší“, nemoralizuje ani nekomentuje – jen vybírá, ukazuje a důvěřuje v lidskou inteligenci. - Jan Bernard o filmu Accattone, který získal jednu z hlavních cen na MFF v Karlových Varech 1962, mj. píše: „“Snímek… do jisté míry souzní se sociologizujícími pokusy amerického undergroundu a socialistických kinematografií i s polskou „černou sérií“… Realistický „barbarismus“ v zobrazování prostředí (včetně dialogů a fragmentární montáže) je transcendován dreyerovskými detaily tváří hrdinů: povaleče, který chce žít lidsky, ale už to neumí, prostitutky Magdaleny či dívky Hvězdičky, jež mu má „ukázat cestu“…“
.
* * *
.
1962 Mamma Roma [Mamma Roma]

Filmová podložka: Anna Magnani (Mamma Roma); Ettore Garofolo (Ettore); Franco Citti (Carmine); Silvana Corsini (Bruna); Luisa Orioli (Biancofiore); Paolo Volponi, Luciano Gonini, Vittorio La Paglia, Piero Morgia, Leandro Santarelli, Emanuele di Bari, Antonio Spoletini, Nino Bionci, Roberto Venzi, Nino Venzi, Maria Bernardini, Santino Citti, Lamberto Maggiorani, Franco Ceccarelli, Marcello Sorrentino, Sandro Meschino, Franco Tovo, Pasquale Ferrarese, Renato Montalbano, Enzo Fioravanti, Elena Cameron, Maria Benati, Loreto Ranalli, Mario Ferraguti, Renato Capogna, Fulvio Orgitano, Renato Troiani, Mario Cipriani, Paolo Provenzale, Umberto Conti, Sergio Profili, Gigione Urbinati.
Produkční firma: Arco Film (Alfredo Bini).
Doba: 115 minuty.

Mamma Roma: Franco Citti, Garofalo, la Magnani e Pasolini
Prostitutka Mamma Róma se pokouší s největším vypětím sil povznést sebe i svého syna do maloměšťáckého světa. Zhýčkaný mladý Ettore se však dostane do dobré organizované party a učí se krást. Pasolini kritizuje sociální podmínky předurčující jeho osud, ale zároveň vykresluje prostředí i typy postav s obdivem a láskou. Ettorův tragický osud Pasolini zobecňuje, typizuje a zřejmě se i sám do něj promítá, jako do "ukřižované" oběti společenských poměrů.
.
* * *
.
1962 Tvaroh / Rogopag [La ricotta / RoGoPaG]

Filmová podložka: Orson Welles (Režisér); Mario Cipriani (Stracci); Laura Betti ("primadona"); Edmonda Aldini ("primadona"); Vittorio La Paglia (žurnalista); Maria Berardini; Rossana Di Rocco; Tomas Milian, Ettore Garofolo, Lamberto Maggiorani, Alan Midgette, Giovanni Orgitano, Franca Pasut; Giuseppe Berlingeri, Andrea Barbato, Giuliana Calandra, Adele Cambria, Romano Costa, Elsa de' Giorgi, Carlotta Del Pezzo, Gaio Fratini, John Francis Lane, Robertino Ortensi, Letizia Paolozzi, Enzo Siciliano.
Produkční firma: Arco Film (Alfredo Bini) / Cineriz (Řím) / Lyre Film (Paříž).
Doba: 116 minuty.

La ricotta, Orson Welles
.
* * *
.
1963 Zuřivost [La rabbia]

Dokumentární film: hlasy: Giorgio Bassani (poezie), Renato Guttuso (próza)
Produkční firma: Opus Film (Gastone Ferranti).
Doba: 53 minuty.

La rabbia: Pasolini al montaggio
Film je sestřihem dobových dokumentů. Polemizuje s vývojem Itálie za vlády křesťanských demokratů. Ukazuje krizi v Suezu, maďarské události roku 1956, návrat italských válečných zajatců z Ruska, alžírskou válkou a symbolicky končí smrtí Marilyn Monroe. Film odsuzuje bídu, hlad, kolonialismus a rasismus.
.
* * *
.
1963-64 Hovory o lásce [Comizi d'amore]

Filmová podložka: Pier Paolo Pasolini; Alberto Moravia; Cesare Musatti; Camilla Cederna, Oriana Fallaci, Adele Cambria, Peppino di Capri, Giuseppe Ungaretti, Antonella Lualdi, Graziella Granata, Ignazio Buttitta; Graziella Chiarcossi; Boloňa fotbalové mužstvo.
Produkční firma: Arco Film (Alfredo Bini).
Doba: 94 minuty.

Publicisticko-polemická anketa. Pasolini procestoval s kamerou a magnetofonem prakticky celou Itálii a hovořil o problémech lásky, sexu, společenských konvencí a tabu s boloňskými studenty, slavnými fotbalisty, rolníky z jihu atd. Anketní rozhovory poté nechal komentovat v jednotlivých kapitolách známými osobnostmi: Albertem Moraviou, Giuseppem Ungarettim, psychoanalytikem Césarem Musattim a dalšími.

následující strana---


 

.


 


Pier Paolo Pasolini
5. březen 1922 Bologna
2. listopadu 1975 Ostia


Třicet let bez
Piera Paola Pasoliniho
Tomáš Matras, 17.11.2005


9. prosinec 1973
Akulturace a akulturace
Pier Paolo Pasolini
přeložil Tomáš Matras


17. květen 1973
Lingvistická analýza jednoho
sloganu
Pier Paolo Pasolini
přeložil Tomáš Matras


1. únor 1975
„Nedostatek moci“
aneb „článek o světluškách“
di Pier Paolo Pasolini
přeložil Tomáš Matras


7. leden 1973
Řečvlasů
Pier Paolo Pasolini
přeložil Tomáš Matras


30. října 1975
„Luteránský list Italu Calvinovi“
Pier Paolo Pasolini
přeložil Tomáš Matras


24 červen 1974
Pravý fašismus a tedy pravý antifašismus
Pier Paolo Pasolini
přeložil Tomáš Matras


Žijeme v éře technofašismu?
Aneb znepokojivé dědictví Piera Paola Pasoliniho, Tomáš Matras


Církev Ježíš nepoloží
Tomáš Matras
http://www.literarky.cz/


Citace jsou rozpravy advokáta Guida Calviho, zástupce lidu v soudním procesu vraždy Piera Paola Pasoliniho. Tyto citace byly převzaty z knihy AA.VV., Omicidio nella persona di Pasolini Pier Paolo, Kaos Edizioni, Milano 1992.
přeložil Tomáš Matras


Ad 21
Projev na kongresu Radikální
strany
Pier Paolo Pasolini
přeložil Tomáš Matras


Ad 16
Odvolání „Trilogie života“
Pier Paolo Pasolini
přeložil Tomáš Matras


Ad 19
Dva skromné návrhy
na eliminaci kriminality v Itálii
Pier Paolo Pasolini
přeložil Tomáš Matras


Autenticita jako tragédie
pro jednu společenskou vrstvu
(o Pasoliniho filmu Teorema)
Tomáš Matras, recenze filmu


Pier Paolo Pasolini
Dekameron
Tomáš Matras, recenze filmu


Giovanni Boccaccio
Dekameron
Anna Kohútiková


Hrdinství po italsku: Roberto Saviano a jeho Gomora, Tomáš Matras


Pier Paolo Pasolini, Prosba na moji mámu, přeložil Tomáš Matras / Pier Paolo Pasolini, Supplica a mia madre, traduzione di Tomáš Matras


Pier Paolo Pasolini, Balada o matkách, přeložil Tomáš Matras /
Pier Paolo Pasolini, Ballata delle madri, traduzione di Tomáš Matras


PPP životopis
Hana Konvesz (přeložil)


Pier Paolo Pasolini
Film


Pier Paolo Pasolini
Links



 


Pier Paolo Pasolini - Film

Výchozí stránka