|
"Pagine
corsare"
Pier Paolo Pasolini
Film
Režijní
filmografie - Dokumentární
3 / 6
1967 Oidipus
král [Edipo re]
Filmová
podložka: Silvana Mangano (Giocasta); Franco Citti (Edipo); Alida
Valli (Merope); Carmelo Bene (Creonte); Julian Beck (Tiresia); Luciano
Bartoli (Laio); Ahmed Belhachmi (Pòlibo); Pier Paolo Pasolini (Velký
kněz), Giandomenico Davoli; Ninetto Davoli; Francesco Leonetti, Jean-Claude
Biette, Ivan Scratuglia.
Produkční
firma: Arco Film (Alfredo Bini) / Somafis, Casablanka, Maroko.
Doba:
104
minuty.
Na realizaci filmu podle Sofoklových
tragédií Král Oidipus a Oidipus na Kolónu pomýšlel Pasolini již
v době, kdy natáčel snímek Acattone. Pojetí díla se mu však vyhranilo
teprve při psaní scénáře k filmu Teoréma, rozvádějícího některé
motivy z Oidipa krále. Sám Pasolini říká: „Témata božství a krvesmilstva,
která jsou v jádru Teorémy, vdechla nový život Oidipovi, ten se vnutil
mé fantazii a já jej natočil dříve než Teorému.“ - Podle Jana
Bernarda Pasolini ve svém velmi osobním filmu Oidipus král „sloučil
mýtus z okruhu thébských pověstí v Sofoklově zpracování s prvky
psychoanalyticky pojaté autobiografie. V souladu s Freudovou teorií o
vzniku homosexuality líčí své dětství ve 30. letech jako zaujmutí
místa nepřítomného otce… Nelze popřít, že vznik vlastního oidipovského
komplexu vyjádřil Pasolini v maximálně sugestivních obrazech (i zde
s minimem dialogů) a právem považoval toto dílo za své nejfilmovější.“
Snímek natáčený v marockých
exteriérech vyniká zajímavou výpravou a neméně zajímavým hereckým
obsazením, ve kterém Pasolini kombinuje filmové hvězdy Alidu Valliovou
(Meropé), Silvanu Manganovou (Iokasté) se svými „objevy“: Frankem
Cittim (Oidipus) či Julianem Beckem (Teiresias), přední osobností amerického
avantgardního divadla Living Theatre. Sám Pasolini vytvořil ve filmu
postavu velekněze.
.
* * *
.
1967-68
Připomínky
k filmu o Indii
[Appunti per un film
sull'India]
Dokumentární
film: Stati: Maharashtra (Bombay), Uttar Pradesh, Rajahstan, New Delhi.
Produkční
firma: Rai Radiotelevisione Italiana.
Doba:
34
minuty.
.
* * *
.
1968 Teoréma
Filmová
podložka: Silvano Mangano (Lucia, Matka); Terence Stamp (Host); Massimo
Girotti (Paolo, Otec); Laura Betti (Emilia, služka); Adele Cambria (služka);
Andrès José Cruz Soublette (Pietro, Syn); Anne Wiazemsky (Odetta, Dcera);
Ninetto Davoli (Angelino, poslíček); Carlo De Mejo (chlapec); Cesare
Garboli; Alfonso Gatto (lékař); Susanna Pasolini (stařena venkovanka);
Ivan Scratuglia; Luigi Barbini.
Produkční
firma: Aeros Film (Franco Rossellini, Mauro Bolognini).
Doba:
98
minuty.
 Z
eseje Jana Bernarda: „Teorému se nejprve Pasolini po své návštěvě
USA rozhodl natáčet v New Yorku. Amerika ho nadchla revoltujícími beatniky,
hnutím hippies a černých radikálů, sexuální revolucí. Zachoval
si však přesto skeptický odstup a z finančních důvodů si pak pro
svůj film našel jiné centrum průmyslové buržoazie – Milán, jenž
se nakonec stal dějištěm filmu. Ninetto Davoli zde sehrál roli „andělského“
pošťáka, zvěstujícího příchod Hosta – napůl Krista a napůl
Ďábla, který poskytne tělesnou lásku všem členům rodiny majitele
továrny (s Hostovým příchodem přichází do obrazu i barva) a probudí
v nich „svatost“, křesťanskou lásku, vytržení.
Godardovsky laděná utopie
vrcholí otcovým symbolickým zřeknutím se majetku… Snad to lze chápat
jako symbol prvotní humanity v době, kdy se „celé lidstvo proměňuje
v maloměšťáky“ a ztrácí cit svatosti… Pasolini označil Teorému
za „sémioticko-erotickou zprávu“, za „báseň ve formě výkřiku
zoufalství“. Na MFF v Benátkách získala Cenu OCIC, římským soudem
byla obviněna z obscenity a posléze soudně prohlášena za poetické
dílo.“
.
* * *
.
1968
Papírová
květina / Láska a zuřivost
[La sequenza del fiore
di carta /
Amore e rabbia]
Filmová
podložka: Ninetto Davoli (Riccetto); Rochelle Barbieri; le voci di
Dio: Bernardo Bertolucci, Graziella Chiarcossi, Pier Paolo Pasolini, Aldo
Puglisi.
Produkční
firma: Castoro Film (Carlo Lizzani) / Anouchka Film (Paříž).
Doba:
10
minuty.
.
* * *
.
1968-69 Vepřinec
[Porcile]
Filmová
podložka: Epizode 1: Pierre Clementi; Franco Citti; Luigi Barbini;
Ninetto Davoli; Sergio Elia. Epizode 2: Jean-Pierre Léaud (Julian); Alberto
Lionello (Klotz); Margherita Lozano (Madame Klotz); Anne Wiazemsky (Ida);
Ugo Tognazzi (Herdhitze); Marco Ferreri (Hans Günther);
Produkční
firma: Epizode 1, Gianni Barcelloni Corte, BBG. Epizode 2, Gian Vittorio
Baldi, IDI Cinematografica (Řím), I Film dell'Orso, CAPAC Filmédis (Paříž)
Doba:
98
minuty.
Původní námět z roku 1965
nazvaný Orgie, o mladíkovi, který v 15. století ve Španělsku organizuje
skupinu loupežníků-kanibalů, doplnil Pasolini o paralelní příběh
současného německého průmyslníka, který poznává, že jeho společník
je bývalý nacistický zločinec a že jeho syn Julian trpí zoofilií
k prasatům, kterými je nakonec sežrán. Kanibalismus, zoofilie a antropofagismus
jsou zde sémiotické jako erotismus v Teorémě. Lehce humornou rovinu
vyprávění a odstup zajišťuje postava Ninneta, který je nestranným
pozorovatelem a posluchačem obou příběhů.
.
* * *
.
1968-69
Poznámky
k africké Oresteie
[Appunti per un'Orestiade
africana]
Dokumentární
film.
Produkční
firma: Gian Vittorio Baldi e IDI Cinematografica (Roma), I film dell'Orso.
Doba:
63
minuty.
Film byl natočen během realizace
snímku Médea. Patřil rovněž k básni o Třetím světě a byl inspirován
překladatelskou prací na Aischylově dramatu Oreste/a. Pasolini na území
Tanzanie, Ugandy a Tanganiky inscenuje části starověké tragédie jako
paralelu k vývoji Afriky za posledních sto let, od archaické kultury
a náboženství, tradice Erinyí (zobrazených v podobě prastarých stromů),
k instituci aeropagu, k demokracii a socialismu, k novému božstvu rozumu
Eumenidám.
.
* * *
.
1969-70 Médea
Filmová
podložka: Maria Callas (Medea); Laurent Terzieff (Centauro); Massimo
Girotti (Creonte); Giuseppe Gentile (Giasone); Margareth Clementi, Sergio
Tramonti, Anna Maria Chio.
Produkční
firma: San Marco SpA (Franco Rossellini, Marina Cicogna), Le Films
Number One (Paříž), Janus Film und Fernsehen (Frankfurt).
Doba:
110
minuty.
Médea je příběhem ženy,
která se rozzlobí na svého muže a v pomstě zabije své děti. U takového
výkladu je pravděpodobné, že by se v dnešní době klasické starověké
Euripidovo drama z 5.století př.n.l. mohlo dostat do konfliktu s normami
politické korektnosti. Řecká diva Maria Callasová je rozhodně coby
Médea ve filmové verzi tohoto starobylého divadelního kusu ve svém
živlu, stejně tak Giuseppe Gentili v roli jejího manžela Iásona a
Massimo Girotti coby její otec, král Kreont. Poté, co ji Iáson zradí
s princeznou Glaukou (Margareth Clementiová), vykoná Médea svou krvavou
odplatu.
 
Přestože se originální text
vyznačuje záplavou verbálních projevů, režisér Pier Paolo Pasolini
vyjadřuje velkou část Médeina příběhu čistě vizuálně.
následující
strana--- |
. |
Pier Paolo Pasolini
5. březen 1922 Bologna
2. listopadu 1975 Ostia
Třicet let bez
Piera Paola Pasoliniho
Tomáš Matras, 17.11.2005
9. prosinec 1973
Akulturace a akulturace
Pier Paolo Pasolini
přeložil Tomáš Matras
17. květen 1973
Lingvistická analýza
jednoho
sloganu
Pier Paolo Pasolini
přeložil Tomáš Matras
1. únor 1975
„Nedostatek moci“
aneb „článek o
světluškách“
di Pier Paolo Pasolini
přeložil Tomáš Matras
7. leden 1973
„Řeč“ vlasů
Pier Paolo Pasolini
přeložil Tomáš Matras
30. října 1975
„Luteránský list
Italu Calvinovi“
Pier Paolo Pasolini
přeložil Tomáš Matras
24 červen 1974
Pravý fašismus a
tedy pravý antifašismus
Pier Paolo Pasolini
přeložil Tomáš Matras
Žijeme v éře technofašismu?
Aneb znepokojivé dědictví
Piera Paola Pasoliniho, Tomáš Matras
Církev Ježíš nepoloží
Tomáš Matras
http://www.literarky.cz/
Citace jsou rozpravy advokáta
Guida Calviho, zástupce lidu v soudním procesu vraždy Piera Paola Pasoliniho.
Tyto citace byly převzaty z knihy AA.VV., Omicidio nella persona di Pasolini Pier Paolo,
Kaos Edizioni, Milano 1992.
přeložil Tomáš Matras
Ad 21
Projev na kongresu
Radikální
strany
Pier Paolo Pasolini
přeložil Tomáš Matras
Ad 16
Odvolání „Trilogie
života“
Pier Paolo Pasolini
přeložil Tomáš Matras
Ad 19
Dva skromné návrhy
na eliminaci kriminality
v Itálii
Pier Paolo Pasolini
přeložil Tomáš Matras
Autenticita jako tragédie
pro jednu společenskou
vrstvu
(o Pasoliniho filmu Teorema)
Tomáš Matras, recenze
filmu
Pier Paolo Pasolini
Dekameron
Tomáš Matras, recenze
filmu
Giovanni
Boccaccio
Dekameron
Anna
Kohútiková
Hrdinství
po italsku: Roberto Saviano a jeho Gomora, Tomáš Matras
Pier
Paolo Pasolini, Prosba na moji mámu, přeložil Tomáš Matras
/ Pier Paolo Pasolini, Supplica a mia madre, traduzione di Tomáš
Matras
Pier
Paolo Pasolini, Balada o matkách,
přeložil Tomáš Matras /
Pier
Paolo Pasolini, Ballata delle madri, traduzione di Tomáš Matras
PPP životopis
Hana Konvesz (přeložil)
Pier
Paolo Pasolini
Film
Pier
Paolo Pasolini
Links
|
...